Litice nad Orlicí

    Turistické informace

    (Cyklo)turistika v regionu

    Penzion U Čápa
    Cena od: 350 Kč os./noc
    Chalupa Sluníčko
    Cena od: 280 Kč os./noc
    Penzion Jízdárna Suchá
    Cena od: 390 Kč os./noc
    Víte že…

    Víte, že na rozmanité lyžování jsou Jizerské hory jako stvořené? Špičák, Berdřichov i Severák leží nedaleko od sebe a poskytují rozdílnou náročnost sjezdovek. Jízdenky zakoupené v jednom středisku jsou platné i v obou dalších.



    Historie hradu

    Tak jako kterýkoli jiný hrad, prošly si Litice časem slávy i dobou úpadku. Ruiny kdysi majestátní pevnosti se dodnes tyčí na zalesněném ostrohu, vypínajícím se nad meandrem Divoké Orlice. Jako němí svědkové dob dávno minulých shlížejí na vesničku, krčící se vprostřed krabatého podhůří Orlických hor. Pamatují poslední Přemyslovce, Karla IV., Jiřího z Poděbrad i nástup komunismu.

    Pod rouškou tajemství

    Přesné datum založení hradu neznáme. Stejně tak jsou historikům utajena jména zakladatele a stavitele. Víme jen, že Litici má na svědomí kdosi z rodu Drslaviců a že stavba vznikla někdy před rokem 1300. První písemná zmínka o hradu je z roku 1304.
    Litice se brzy stala majetkem krále. Ve 14. století ji vlastnili lucemburští panovníci Jan a Karel IV. V 70. letech padl hrad do rukou pánů z Kunštátu a Poděbrad a Litici se začala psát slavná historie. Byť vykoupená krví.

    Za husitských válek

    „Kdož jsú boží bojovníci,“ otřásalo českými zeměmi a Žižka z Trocnova táhnul krajem, aby prosadil právo ve věcech křesťanských. Viktorin, tehdejší majitel litického panství, se postavil na jeho stranu. Když byl v roce 1424 známý jednooký vojevůdce zajat panskou jednotou kdesi u Kostelce, přispěchal mu na pomoc. Měl k tomu své důvody. O tři roky dříve se v Litici objevilo vojsko slezských knížat, spojené s jednotkami Půty z Častolovic, Janka Svídnického a Jana Městeckého z Opočna. Ačkoli se hrad pánům ubránil, okolí bylo zpustošeno a vypáleno. Viktorin zemřel roku 1427 a poté se Litice ujal jeho syn Jiří z Poděbrad.
    Mladík si mezi feudály brzy vydobyl své místo. Stal se vůdcem východočeského landfrídu. Práce to však nebyla úplně jednoduchá, už tehdy se od něj očekávalo, že zemi oprostí od náboženských bojů a hospodářského úpadku. Pokud se budeme řídit heslem, že „účel světí prostředky“, můžeme říct, že vším, co Jiřík činil, směřoval k nastolení míru. Však už tehdy přišel s nápadem založit jakýsi svaz, ne nepodobný dnešní Evropské unii! Není s podivem, že se tato myšlenka tenkrát neujala.
    Roku 1448 dobyl Jiří z Poděbrad Prahu, prohlásil se za správce království a jal se zavést v zemi, rozvrácené husitskou revolucí, pořádek. O deset let později se stal králem. České děti ho znají z dějepisných učebnic jako „krále husitského“, avšak Jiřík byl proti jakémukoli radikalismu. Proto se postavil také nekompromisním Táboritům, aby si je roku 1452 podrobil. Krátkou dobu klidu a míru přerušila nová válka, vyvolaná intervencí uherského krále Matyáše Korvína. Jiří z Poděbrad zkrátka nevedl poklidný život. A tak mu k žití nestačilo sídlo jen tak ledajaké. Z Litice vytvořil majestátní a nedobytný hrad.

    Lesk a bída litických zdí

    Za Jiřího z Poděbrad byl hrad Litice velkolepě přestavěn. Menší sídlo se proměnilo v majestátní nedobytnou pevnost. Jak vypadal někdejší systém vnějšího opevnění si můžeme při prohlídce Litice představit i dnes. Jeho velká část se totiž zachovala. Přístupovou cestu odděloval na nejzranitelnějším místě parkán a hluboký příkop s valem, přes který vedl padací most. Vchod do objektu zajišťovala věžová brána. Hrad Litice se stal dominantou oblasti.
    Jenže pak Jiřík zemřel a panství získali jeho synové. Mladší Jindřich si za bojů s Korvínem nadělal dluhy, a tak musel Litice odprodat. V roce 1495 už hrad vlastnil mocný Vilém z Pernštejna, který se nebývale zapsal do dějin zdejšího kraje. Ne nadarmo ho přezdívali „Moudrý“. Byl nábožensky tolerantní, zasloužil se o uzavření míru na zemském sněmu v Kutné hoře (1485), dal okolí soustavu rybníků a vystavěl nové Pardubice. Jen Litici jeho vláda zrovna neprospěla. Vilém přesunul správu panství na nedaleký Potštejn a na litickém hradě zůstalo jen nejnutnější služebnictvo, jehož mzdy se ani zdaleka nepodobaly těm, které za práci dostával personál na Potštejně.
    Zkázu hradu Litice nepřímo dokonalo Vilémovo příbuzenstvo, které panství podědilo. Vilémův vnuk Jaroslav to příliš neuměl ani s lidmi ani s penězi. Zadlužené panství byl nucen odprodat. Od té doby se majitelé střídali a hrad chátral. Naposledy z něj roku 1562 učinil rodové sídlo Mikuláš z Bubna. Jenže pak nechal postavit zámky v Doudlebách a Žamberku a na nepohodlný hrad, k němuž vedla strmá cesta, zapomněl. Litice se v průběhu staletí proměnila ve zříceninu. Už roku 1681 byla stavba zcela opuštěna.

    Záchrana hradu

    Posledními majiteli Litice se roku 1815 stali Parisové. V letech 1890 až 1894 na hradě proběhly opravy, které stabilizovaly jižní palác a věž. Ta získala dnešní ochoz a zastřešení. Po nástupu komunismu byla Litice zestátněna a státu patří hrad dodnes. Částečné zajišťování a konservování zřícenin proběhlo ve 30. letech minulého století. Tehdy bylo také upraveno vyhlídkové patro věže, ze kterého si dnes mohou návštěvníci dopřát krásný výhled široko daleko.

    Neoficiální stránky © Online Travel Solutions   |   Poděkování