Litice nad Orlicí

    Turistické informace

    (Cyklo)turistika v regionu

    Penzion U Čápa
    Cena od: 350 Kč os./noc
    Chalupa Sluníčko
    Cena od: 280 Kč os./noc
    Penzion Jízdárna Suchá
    Cena od: 390 Kč os./noc
    Víte že…

    Víte, že Vojenský výcvikový prostor Jince ukrývá zříceninu Valdek? Ale pozor, může se sem jen po víkendech a nesmíte uhýbat ze značených turistických tras!



    Zajímavosti

    Historie Litice je na sedm set let dlouhá, tak není s podivem, že ji tu a tam halí tajemství. Kromě mnoha pověstí se však zdejší hrad a přilehlá stejnojmenná vesnice mohou chlubit mnoha pravdivými příběhy, které stojí za vyprávění. Nouze není ani o turistické zajímavosti, které si většina poutníků nenechá ujít.

    Husitský král a truhla se čtyřmi zámky

    Jiří z Poděbrad byl patrně nejvýznamnější osobou v dějinách hradu. Nechal Litice přestavět na majestátní sídlo, obklopené mohutnými hradbami. Mezitím stačil nabýt nezvyklého majetku, vytvořit druhé největší panství v zemi, dobýt Prahu a konečně – stát se český králem. Jiřík je také znám jako první osobnost v historii lidstva, která přišla s nápadem vytvořit svaz států na kontinentě – něco jako středověkou Evropskou Unii.
    Vše nasvědčuje tomu, že se „husitský král“ – jak byl Jiří přezdíván – narodil v dubnu roku 1420. Za jeho rodiště jsou tradičně označovány Poděbrady, ale některé historické prameny tomuto faktu zrovna nenahrávají. Není vyloučeno, že Jiříkova matka povila slavného synka v Litici.
    Jiří z Poděbrad si hrad velmi oblíbil. Do jeho přestavby se pustil s takovou vervou, že pozdější kronikáři začali spekulovat o jeho záměrech. Domnívali se, že král chtěl z Litice učinit českou pokladnici a podobně jako Karel IV. vybudoval Karlštejn k uložení korunovačních klenotů Svaté říše římské, plánoval Jiřík v Litici uchovat poklady české. Ani korunovační klenoty ani zemské desky se však na hrad nikdy nedostaly.
    Po Jiříkově smrti připadla Litice jeho čtyřem synům. Stejně jako on měli hrad v úctě, což dokládá fakt, že v něm ukryly truhlici, obsahující veškeré důležité písemnosti. Truhla měla čtyři zámky a každý z mladíků vlastnil jeden klíč. K cennostem se tedy mohli dostat jen společně.

    Vězení vzpurného kněze

    Ačkoli konání Jiřího z Poděbrad směřovalo v dobách, zmítaných husitskými boji, k míru, jeho prostředky nebyly vždy vybíravé. Sice byl přezdíván „husitským králem“, ale k moci se dostal díky tomu, že se přidal na stranu panstva. Když dobyl Tábor, nechal mezi litické zdi uvěznit hrdého a vzpurného kněze s radikálními myšlenkami, který pamatoval Jana Husa – známého Václava Korandu.
    Koranda byl jedním z prvních, kteří volali lid do zbraně. V roce 1419 proslul řečněním u Křížku. Volal tehdy: „Vinice Páně krásně zakvetla, ale i kozlové se blíží, chtějíce ji hlodati, pročež je potřebí, aby nechodil lid s poutničkou holí, nýbrž s mečem v ruce!“
    Statečný kněz po celý život trval na husitském učení, účastnil se mnoha vojenských výprav a Jiřímu z Poděbrad nikdy neodpustil, že nakonec přesedlal na vojenské koně panské. Zemřel v Litici jako hrdý vězeň. Alois Jirásek se nechal jeho příběhem inspirovat k napsání díla Konec a počátek.

    Modlivý důl Jednoty bratrské

    Ačkoli se Jiří z Poděbrad stavěl proti jakémukoli radikalismu, byl nábožensky smířlivý. Krátce předtím, než se stal králem, povolal na litické panství bratrstvo, které se formovalo v Praze a navazovalo na učení Petra Chelčického. Asi v roce 1457 se sem přestěhoval kazatel Řehoř se svými stoupenci, aby našel útulek ve vsi Kunvaldě a v průběhu let vytvořil bratrstvo, jež dosáhlo světové proslulosti – Jednotu bratrskou.
    Nedaleko Potštejna – hradu, nacházejícího se co by kamenem dohodil od Litice – leží po staletí památný kámen. Říká se mu „Modlivý důl“. Právě zde se prý Čeští bratři scházeli.

    Dřevěná zvonička a památné stromy

    K okolí Litice odnepaměti patří zdravé a krásné stromy. Některé byly prohlášeny za přírodní památku, jiné posloužili k vybudování malebných staveb. Kolorit krajiny po staletí dotvářejí kostely, kaple, zvonice a zvoničky. Litická zvonice má dlouhou historii, ačkoli její počátek je nám utajen.
    První písemná zmínka o zvonici je z roku 1883. Stavba prožila šťastná i pochmurná léta. V roce 1917 jí byl odebrán zvon na válečné účely a nového se jí dostalo až o dvaatřicet let později. Zato byla tenkrát celkově rekonstruována a předána veřejnosti. Od té doby na ni večer co večer vyzvání místní obyvatelé klekání.
    Chcete-li si v Litici odpočinout od shonu všedního dne a vyhledat utěšený stín pod zelenavou klenbou stromů, nebude mít o výběr místa nouzi. Ve vsi se nachází několik lip, jejichž mohutnost vypovídá o úctyhodném stáří. Může jim být tak dvě stě padesát let. Dědečkem bychom mohli nazvat také zdejší buk na pravém břehu Orlice. Chráněné javory a duby mají něco málo přes sto let.
    Ostatně za přírodou nemusíte od hradu chodit daleko – je všude kolem. Hradní kopec je vyhlášen přírodní rezervací. Kromě původního stromového porostu tu naleznete koberce maliníku, ostružiníku a jahodníku, vysokou trávu, květy rulíku či kokoříku, záhony šťavele či vysoká stébla lipnic a kostřav.

    Neoficiální stránky © Online Travel Solutions   |   Poděkování