Litice nad Orlicí

    Turistické informace

    (Cyklo)turistika v regionu

    Penzion U Čápa
    Cena od: 350 Kč os./noc
    Chalupa Sluníčko
    Cena od: 280 Kč os./noc
    Penzion Jízdárna Suchá
    Cena od: 390 Kč os./noc
    Víte že…

    Víte, že vstupní branou do NP České Švýcarsko je malebná obec Hřensko? Můžete se odsud vydat na proslulou Pravčickou bránu, nebo si užít projížďku na loďkách mezi soutěskami řeky Kamenice.



    Zajímavosti

    Historie Litice je na sedm set let dlouhá, tak není s podivem, že ji tu a tam halí tajemství. Kromě mnoha pověstí se však zdejší hrad a přilehlá stejnojmenná vesnice mohou chlubit mnoha pravdivými příběhy, které stojí za vyprávění. Nouze není ani o turistické zajímavosti, které si většina poutníků nenechá ujít.

    Husitský král a truhla se čtyřmi zámky

    Jiří z Poděbrad byl patrně nejvýznamnější osobou v dějinách hradu. Nechal Litice přestavět na majestátní sídlo, obklopené mohutnými hradbami. Mezitím stačil nabýt nezvyklého majetku, vytvořit druhé největší panství v zemi, dobýt Prahu a konečně – stát se český králem. Jiřík je také znám jako první osobnost v historii lidstva, která přišla s nápadem vytvořit svaz států na kontinentě – něco jako středověkou Evropskou Unii.
    Vše nasvědčuje tomu, že se „husitský král“ – jak byl Jiří přezdíván – narodil v dubnu roku 1420. Za jeho rodiště jsou tradičně označovány Poděbrady, ale některé historické prameny tomuto faktu zrovna nenahrávají. Není vyloučeno, že Jiříkova matka povila slavného synka v Litici.
    Jiří z Poděbrad si hrad velmi oblíbil. Do jeho přestavby se pustil s takovou vervou, že pozdější kronikáři začali spekulovat o jeho záměrech. Domnívali se, že král chtěl z Litice učinit českou pokladnici a podobně jako Karel IV. vybudoval Karlštejn k uložení korunovačních klenotů Svaté říše římské, plánoval Jiřík v Litici uchovat poklady české. Ani korunovační klenoty ani zemské desky se však na hrad nikdy nedostaly.
    Po Jiříkově smrti připadla Litice jeho čtyřem synům. Stejně jako on měli hrad v úctě, což dokládá fakt, že v něm ukryly truhlici, obsahující veškeré důležité písemnosti. Truhla měla čtyři zámky a každý z mladíků vlastnil jeden klíč. K cennostem se tedy mohli dostat jen společně.

    Vězení vzpurného kněze

    Ačkoli konání Jiřího z Poděbrad směřovalo v dobách, zmítaných husitskými boji, k míru, jeho prostředky nebyly vždy vybíravé. Sice byl přezdíván „husitským králem“, ale k moci se dostal díky tomu, že se přidal na stranu panstva. Když dobyl Tábor, nechal mezi litické zdi uvěznit hrdého a vzpurného kněze s radikálními myšlenkami, který pamatoval Jana Husa – známého Václava Korandu.
    Koranda byl jedním z prvních, kteří volali lid do zbraně. V roce 1419 proslul řečněním u Křížku. Volal tehdy: „Vinice Páně krásně zakvetla, ale i kozlové se blíží, chtějíce ji hlodati, pročež je potřebí, aby nechodil lid s poutničkou holí, nýbrž s mečem v ruce!“
    Statečný kněz po celý život trval na husitském učení, účastnil se mnoha vojenských výprav a Jiřímu z Poděbrad nikdy neodpustil, že nakonec přesedlal na vojenské koně panské. Zemřel v Litici jako hrdý vězeň. Alois Jirásek se nechal jeho příběhem inspirovat k napsání díla Konec a počátek.

    Modlivý důl Jednoty bratrské

    Ačkoli se Jiří z Poděbrad stavěl proti jakémukoli radikalismu, byl nábožensky smířlivý. Krátce předtím, než se stal králem, povolal na litické panství bratrstvo, které se formovalo v Praze a navazovalo na učení Petra Chelčického. Asi v roce 1457 se sem přestěhoval kazatel Řehoř se svými stoupenci, aby našel útulek ve vsi Kunvaldě a v průběhu let vytvořil bratrstvo, jež dosáhlo světové proslulosti – Jednotu bratrskou.
    Nedaleko Potštejna – hradu, nacházejícího se co by kamenem dohodil od Litice – leží po staletí památný kámen. Říká se mu „Modlivý důl“. Právě zde se prý Čeští bratři scházeli.

    Dřevěná zvonička a památné stromy

    K okolí Litice odnepaměti patří zdravé a krásné stromy. Některé byly prohlášeny za přírodní památku, jiné posloužili k vybudování malebných staveb. Kolorit krajiny po staletí dotvářejí kostely, kaple, zvonice a zvoničky. Litická zvonice má dlouhou historii, ačkoli její počátek je nám utajen.
    První písemná zmínka o zvonici je z roku 1883. Stavba prožila šťastná i pochmurná léta. V roce 1917 jí byl odebrán zvon na válečné účely a nového se jí dostalo až o dvaatřicet let později. Zato byla tenkrát celkově rekonstruována a předána veřejnosti. Od té doby na ni večer co večer vyzvání místní obyvatelé klekání.
    Chcete-li si v Litici odpočinout od shonu všedního dne a vyhledat utěšený stín pod zelenavou klenbou stromů, nebude mít o výběr místa nouzi. Ve vsi se nachází několik lip, jejichž mohutnost vypovídá o úctyhodném stáří. Může jim být tak dvě stě padesát let. Dědečkem bychom mohli nazvat také zdejší buk na pravém břehu Orlice. Chráněné javory a duby mají něco málo přes sto let.
    Ostatně za přírodou nemusíte od hradu chodit daleko – je všude kolem. Hradní kopec je vyhlášen přírodní rezervací. Kromě původního stromového porostu tu naleznete koberce maliníku, ostružiníku a jahodníku, vysokou trávu, květy rulíku či kokoříku, záhony šťavele či vysoká stébla lipnic a kostřav.

    Neoficiální stránky © Online Travel Solutions   |   Poděkování